Kolej v Roháčově ulici původně sloužila výhradně jako bohoslovecká kolej pro studenty Univerzity Karlovy Husitské teologické fakulty. Tedy pro studenty a studentky připravující se na práci duchovních v Církvi československé. Nyní nastal čas, kdy se kolej otvírá studentům z dalších fakult Univerzity Karlovy i z dalších univerzit sídlících v Praze. Sama bohoslovecká kolej však fungovat rozhodně nepřestává. Pro studenty Husitské teologické fakulty zůstává vyhrazeno 5. patro budovy v Roháčově ulici a i život bohoslovců zůstává nezměněn. Spirituálem koleje je Mgr. Daniel Majer, farář CČSH na Vinohradech, který je k dispozici i studentům z jiných odvětví studia.

Zde přikládáme článek o historii původní bohoslovecké koleje od patriarchy CČSH Tomáše Butty:

Z historie bohoslovecké koleje a výchovy v CČSH

V přítomnosti diskutované téma bohoslovecké výchovy obrací náš zájem k jejím počátkům a podobám v historii naší církve.

Kněží z první generace Církve československé (husitské) prošli tehdejší seminární výchovou Římskokatolické církve. V roce 1920 vytvořil pravoslavně orientovaný Matěj Pavlík – pozdější biskup Gorazd v Olomouci vlastní bohoslovecké studium. Patnáct studentů studovalo také v Bělehradě. Od roku 1921 studovali budoucí duchovní Církve československé (husitské) na Husově evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Dr. Karel Farský spolu s vedením církve cítil odpovědnost za specifickou výchovu a přípravu vlastních bohoslovců. V roce 1922 byl proto zřízen malý internát CČS v penzionu dr. Doubravy v Praze 1 Na Perštýně. Ten se změnil v roce 1923 v bohosloveckou kolej umístěnou v církevním domě v Praze – Vinohradech ve Smilovského ulici. Zde bydlelo 10 – 20 studentů. Výchova vlastního dorostu v koleji spočívala v ideovém vzdělávání a praktickém uvádění do duchovenské činnosti. Dr. Farský zde sám konal přednášky z prakticko-teologických oborů, zejména z liturgiky. Před přijetím svěcení požadoval Farský od kandidátů složení zkoušky a účast na čtyřdenním kursu bezprostředně před svěcením. Požadavky církve na kandidáty se týkaly kazatelské služby (předložení tří kázání – nedělního, svatebního a pohřebního), znalosti liturgie a obřadů, znalosti katechetiky a školských zákonů a předpisů, znalosti usnesení církevního sněmu, ústavy a matričního úřadování. K tomu patřila jako předpoklad pro přijetí jáhenského a kněžského svěcení znalost Bible a křesťanských dějin (viz dopis kandidátům z roku 1924).

V roce 1925 byla zahájena stavba nové bohoslovecké koleje v Praze Dejvicích, která byla dokončena z prostředků církve v roce 1926. Farský v této budově bydlel v 1. patře. V letech 1926-1930 byl ředitelem koleje dr. František Kovář, který zde vytvořil knihovnu a studovnu. V nové koleji se počítalo s ubytováním 55 studentů. Od roku 1929 byla plně obsazena. Na Husově evangelické bohoslovecké fakultě v Praze studovalo v roce 1928 za Církev československou (husitskou) 96 studentů. V dejvické koleji se konaly pro ně kursy a přednášky pro bohoslovce, zejména dr. Františka Kováře (srov. Hrdlička, J.: Život a dílo prof. Františka Kováře. Brno 2007, s. 77-83).

V době protektorátu v letech 1939-1945 probíhalo v koleji pololegální teologické vzdělávání. Ve vedení koleje byli F. Roháč, dr. O. Rutrle a dr. V. Šinták. Po válce v roce 1945 byla v plnosti obnovena činnost bohoslovecké koleje. Spirituálem se stal F. Roháč, který výrazně ovlivnil myšlení celé studentsko-duchovenské válečné generace. Ředitelem koleje byl O. Rutrle. Po něm se stal od roku 1948 ředitelem J. Mánek a spirituálem B. V. Lohniský.

V letech 1949-1952 probíhal kazatelský kurs pro laické pracovníky církve pod vedením dr. V. Kadeřávka. Internát byl v Praze – Vinohradech. Spirituálkou při kazatelském kurzu byla dr. O. Pešková-Kounovská. Tímto kursem prošlo kolem sta účastníků. Mnozí pokračovali ve vzdělávání a stali se později duchovními.

V roce 1950 vznikla Husova československá bohoslovecká fakulta. Až do roku 1950 byla bohoslovecká kolej založená v roce 1922 dr. Karlem Farským zařízením a institucí výhradně církevní. V té době se stává součástí státní fakulty. Fakulta se od té doby stala místem pro církev nejvlastnějšího duchovního tříbení a církev pro fakultu místem, pro něž vychovává bohoslovecký dorost a jemuž adresuje výsledky své odborné práce (Salajka, M.: Úsilí CČSH na poli fakultní teologické práce a bohosloveckého vzdělávání. TR 1987, s. 46). Ředitelem koleje byl od roku 1950 Z. Novák a spirituálem O. Kozler.

Vedle koleje v Praze 6 – Dejvicích byla také po druhé světové válce vzhledem k velkému počtu studentů bohosloví naší církve postavena nová budova koleje v Praze 3 – Žižkově. Opakovaně se v Českém zápase tehdy vyzývalo k brigádám na stavbě této koleje. Na této „stavbě míru“ pracovali vlastnoručně profesoři, duchovní, kazatelé, bohoslovci a členové náboženských obcí. Bohoslovci se však po dokončení do ní již nenastěhovali. V roce 1953 byla tato nově vystavěná kolej v Praze na Žižkově v Roháčově ulici církvi odebrána. V roce 1959 přešla do národního vlastnictví a stala se z ní budova Obvodního výboru Komunistické strany Československa.

Bohoslovecká fakulta a původní kolej byly ve stejné budově v Praze 6 – Dejvicích. Kolejní výchova měla důležitý význam pro spiritualitu a praxi budoucích duchovních. Požadavkem církve bylo, aby každý budoucí duchovní kolejní výchovou prošel (srov. Zítek, V.: S církví jubiluje i její bohoslovecká kolej. V: Padesát let Československé církve. Praha 1970, s. 182-187). V roce 1969 odchází Z. Novák a jako ředitelé působili dr. V. Zítek a dr. M. A. Beneš. Spirituály byli dr. Z. Kučera a L. Čmerda. Funkci ředitele vykonával O. Mach a po něm nastoupil R. Hradský, pozdější pražský biskup. V letech 1984-1986 jako spirituál působil J. Vaníček.

V roce 1990 zaniká Husova československá bohoslovecká fakulta a vzniká na ni navazující Husitská teologická fakulta jako součást Karlovy univerzity. Tím se situace mění. Úzká vazba mezi církví a fakultou byla rozpojena. Místem a výrazem určité užší vazby mezi církví a fakultou se měla stát Husitská teologická kolej v budově v Praze 3 – Roháčově ulici, která přešla do majetku fakulty, nikoli církve. Ve službě ředitele se v následujícím období střídali D. Wienerová, M. Moc a dr. J. Liguš z Církve bratrské a T. Butta. Ve funkci spirituála působili R. Valenta, J. Hrdlička, P. Tvrdek a L. Roytová. Následující vývoj vedl k tomu, že se z budovy v Roháčově ulici stalo studentské ubytovací zařízení bez výrazného vlivu církve. Z tohoto důvodu založila naše církev rozhodnutím církevního zastupitelstva v roce 1998 Kolej dr. Karla Farského. Spirituály byli L. Volkman, J. Špak, emeritní patriarcha, M. Tlustá a v současnosti je spirituálem D. Majer.

Od 1. ledna 2009 převzala naše církev podpisem smlouvy s Univerzitou Karlovou budovu v Roháčově ul. v Praze 3 do užívání, nikoli do vlastnictví. Tímto vstřícným krokem vedení Husitské teologické fakulty a Univerzity Karlovy se otevřela naléhavá potřeba ujasnění si celkové koncepce bohoslovecké výchovy a promyšleného organizačního řešení. Církev nese plnou odpovědnost za výchovu, vedení a praktickou přípravu budoucích duchovních a svých pracovníků.

Tomáš Butta

Powered by A.D.